Mají násilné hry vliv na psychiku?

Od dob kdy vznikly první násilné hry, se debatuje o tom, zda mají nějaký vliv na psychiku hráče. Konečně je v tom jasno. Násilné hry jsou už dlouho žhavým tématem, pokud jde o studium asociálního chování jednotlivců, jako je agrese, násilí a empatie. Do nedávna to vypadalo, že je vše proti hráčům. Že by snad hry jako  Counterstrike, Grand Theft Auto, Call of Duty a Battlefield mohli někdy způsobit nepřiměřené chování těch, kteří je hrají. Ale po nedávném vědeckém výzkumu se vše přehouplo na druhou stranu. Nová studie jasně bojuje za obranu videoher. Hráči měli vyplnit dotazníky a provedeny byly MRI skeny. Hlavní otázkou byla empatie. A bylo zjištěno, že hráči měli skoro stejnou nervovou odezvu při prohlížení citově provokativních obrázků jako lidé, kteří nic nehrají. Předchozí studie někdy říkaly opak. Ale byly také většinou provozovány z krátkodobého hlediska. To znamená, že v průběhu výzkumu lidé buď hráli, nebo byli těsně po dohrání videoher. Lékař Gregor Szycik na Hannover Medical School v Německu chtěl vzít dlouhodobější přístup k otázce. Studie vznikala na základě dlouhodobého pozorování. Pro studii lékař Szycik a jeho kolegové shromáždili mužské hráče, kteří hráli takzvané first-person střílečky, jako je Call of Duty a Counterstrike. Muži měli hrát tyto hry nejméně dvě hodiny denně, po dobu posledních čtyř let. Před výzkumem byli tito muži požádáni, aby nehráli minimálně 3 hodiny před zkouškou. Poté došlo ke kontrole s jedinci, kteří neměli zkušenosti s násilnými hrami. Účastníci poté museli odpovědět na psychologické dotazníky. Dalším krokem byly MRI skeny, které ukazovaly neuronové reakce mozku ve specifických oblastech. To především při předkládání obrázků, které měly vyprovokovat emocionální a empatické reakce. Dotazníky a MRI skeny neodhalily žádné rozdíly v mírách agrese a empatie mezi hráči a ne-hráči. To možná překvapilo i samotné výzkumníky, kteří se zprvu netajili tím, že čekají pravý opak. Jedinou námitkou nad výzkumem může být početnost skupin. Ty byly relativně malé. Jen patnáct hráčů a patnáct ne-hráčů. Ať tak či onak, lékař Szycik počítá s tím, že je zapotřebí dalších výzkumů. V tiskové zprávě řekl: “Doufáme, že studie budou podporovat další výzkumné skupiny, které zaměří svoji pozornost na možné dlouhodobé dopady videoher na lidské chování.“ Co je zajímavé? V roce 2013 jeden průzkum zjistil, že více jak 58 procent dospělých Američanů věří, že je určitý vztah mezi videohrami a násilím.