Smrt díky plnovousu? Tři nejkurióznější úmrtí v historii

TENISÁKEM MEZI NOHY

Roku 1983 se konal v New Yorku mezi 30. srpnem a 11. zářím slavný US Open, kde nastala jedna z nejpodivnějších smrtí historie. Dne 10. září čárový rozhodčí Richard Wertheim (60) soudcoval juniorský zápas chlapců a jako vždy seděl na židli u středové linie.

Jeden z hráčů, sedmnáctiletý Švéd Stefan Edberg, šel na podání a byl tak namotivovaný, že po úderu letěl míček tak podivně, že zasáhl Wertheima přímo do slabin. Sudí se pochopitelně okamžitě v bolestech sesunul k zemi. Wertheimova hlava dopadla tvrdě na zem a náraz mu způsobil bezvědomí. Na první pokusy o oživení nereagoval a byl okamžitě převezen do nemocnice.

A tady bohužel zábava končí, protože pan Wertheim je 15. září prohlášen za zesnulého. Jeho rodina žalovala americkou tenisovou asociaci o více než 2 miliony dolarů a nakonec jí bylo přisouzeno 165.000 dolarů, ale toto rozhodnutí bylo zrušeno odvolacím soudem. A hráč se smrtícím podáním Stefan Edberg pokračoval v kariéře, během níž se mu povedlo vyhrát několik šampionátů, mužští rozhodčí mu šli patrně pro jistotu na ruku.

UMŘÍT SMÍCHY

Říká se, že smích prodlužuje život, no skotský aristokrat a spisovatel Thomas Urquhart by asi nesouhlasil. Mírně výstřední a osobitý učenec žil v 17. století a sloužil jak králi Charlesi I., tak Charlesi II. Později ale u panovníka upadl v nemilost a čelil vězení ve slavném Londýnském toweru a nakonec byl vyhoštěn do Evropy. Když v roce 1660 tento osobitý zeman obdržel zprávu, že nastalo obnovení monarchie a Charles II znovu usedl na trůn, dostal záchvat šíleného smíchu, po kterém zemřel.

Smrt smíchem není tak vzácná, jak bychom si mohli myslet, jen v kronikách se lze setkat s králem Martinem z Aragonu a řeckým filozofem Chrysippusem, kteří podle záznamů také zemřeli zmítáni hlasitým řehotem. Předpokládá se, že z lékařského hlediska nadměrný smích způsobuje zadušení nebo srdeční selhání. Takže pokud máte pocit, že se pohybujete v okolí nudných lidí a kolegové jsou jen tupá hovada bez špetky humoru, tak vám možná zachraňují život.

ZAKOPNUL JSEM O VOUSY

Smrt kvůli vousům je tak originální a nepravděpodobná, že se musela umístit do čela našeho žebříčku. A nemusíme ji hledat daleko. Renesanční éra v sousedních německy mluvících zemích přála dlouhým plnovousům natolik, že se tu vyskytla doslova první módní oběť.

V kostele sv. Štěpána v hornorakouském městečku Braunau am Inn, který leží na německo-rakouské hranici, můžete najít památník bývalého starosty města, jenž zemřel za hodně bizarních okolností. Hans Steininger byl městským purkmistrem a v šestnáctém století byl v okolí znám jako  muž s dlouhým vousem. Steininger si údajně vousy nikdy neholil a ani nestříhal, nechal si je růst po celý život. Vypěstoval si tedy pozoruhodný plnovous plazící se od jeho tváří až k jeho nohám, jak se lze přesvědčit na podobiznách v kostele i na jiných místech po městě.

Steininger měl obvykle při praktických činnostech během dne své vousy úhledně srolované a sepnuté ve speciálním síťce. Ale jednoho dne roku 1567 ve městě vypukl požár, v nastalé panice se tehdejší starosta pokusil o útěk před plameny, přišlápl si své mimořádně dlouhé vousy a zlomil si vaz.

Památný přes 450 let starý a přes 2 metry dlouhý corpus delicti zůstává uchován k dalšímu obdivu ve městském muzeu.

Inages by Wikimedia Commons, Tourismus Braunau am Inn